Fond cestovního ruchu

ROK 2018

Běrunice Běrunice

Ostrá              Ostrá

Máslovice        Znak

Nová Ves I

Krchleby      Krchleby

ROK 2017

Statut Fondu cestovního ruchu 2017

Český Brod      Znak


Máslovice       Znak

Stará Lysá      Stará Lysá znak


Ostrá             Znak Ostrá

 

Kostelní Lhota Znak Kostelní Lhota 

 

Lysá nad LabemZnak Lysá nad Labem


Milovice            Znak Milovic

 

 

ROK 2016

Statut Fondu cestovního ruchu 2016

sto Sadská  Znak
 

Neratovice       Neratovice


Český Brod         Znak


Nová Ves I



Obec Pátek       Znak Pátek

Datum a čas

Dnes je pátek, 18. 10. 2019, 8:30:48

Aktuální počasí

Počasí dnes:

18. 10. 2019

oblacnosde

Bude polojasno až oblačno, v SZ polovině Čech až zataženo, místy přeháňky. Denní teploty 15 až 19°C. Noční teploty 10 až 6°C.

Přehrát/Zastavit Další

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

KLÍČ K PAMÁTKÁM:

Věrnostní program na český hradecn a zámcích aneb 6. prohlídky zdarma.Přečtěte si krátká pravidla hry.
 
Ministerstvo kultury, NPÚ a Asociace majitelů hradů a zámků zvou k objevování krás památek České republiky. VÍCE ZDE
Klíč k památkám

Obsah

Lázeňský park, kolonáda

Každý návštěvník Poděbrad by neměl opomenout na procházku poděbradským parkem a při příjemném posezení v jedné z četných kavárniček nasávat lázeňskou atmosféru klidu. Vydejte se nyní s námi na procházku lázeňským parkem a poznejte všechna jeho zákoutí (směr od ulice Divadelní k budově nádraží).

 

Historie parku úzce souvisí s historií lázní a jejich rozvojem. Po objevení prvního minerálního pramene v r. 1905 v prostorách zámku nechává kníže Hohenlohe v r. 1908 na svých pozemcích vedle Charikleina pramene, nyní v Lázeňské ulici, postavit malé "Knížecí lázně" (dnes Letní lázně). Původně měly jen 6 kabin, čekárnu a místnost pro personál. Ordinaci si musel zřídit MUDr. Bouček naproti vchodu do lázní. Přesto však měla první lázeňská sezona nečekaný úspěch: 126 hostů, 660 pasantů. V r. 1932 podle návrhu arch. J. Bertla byla budova upravena a dnešní podoba pochází z přestavby v 80. letech. Dobrá propagace a účinky minerální vody byly základem růstu a vzestupu lázeňství.

Nejstarší část parku o rozloze necelé 3 ha vznikla v místech bývalého panského sadu podle projektu arch. Františka Jandy, který později vypracoval plán na úpravu a rozšiřování lázeňského středu směrem ke dráze, tak jak jej známe z dnešní podoby. Později odkoupila obec od bratří Hlaváčových statek (v ulici Na Valech), aby mohl být rošířen park a zamezilo se zápachu z hnojišť a chlévů. Na těchto prostorách bylo zbudováno tenisové hřiště, voliéry s mývaly  a opičkami, papoušky, želvami, atd. Vstup do parku, kam se mohlo vstoupit po předložení legitimace (na každou sezonu byla vydávána nová), zdobily palmy.

tgmeliškakongres
socha T.G.M.                             Eliščin pramen                        kongresové centrum

                     

Při vstupu na kolonádu od Jiřího náměstí spatříme po levé straně sochu T.G.Masaryka, která zde byla nově umístěná 28.10.2008. Autorem je sochař Otto Guttfreund. Původní socha byla odhalena v r. 1928 v parku za poštou, ovšem v době války byla odstraněna a roztavena. Po válce byl pomník obnoven, ale záhy opět odstraněn, tentokrát komunisty. Po pravé straně (naproti lázeňskému hotelu Libuše) je umístěna socha "Mateřská láska" od Břetislava Bendy. Za ní u Centrálních lázní najdeme nejstarší sochu umístěnou sem v r. 1935 - bustu Bedřicha Smetany od Josefa Wagnera. Naproti bustě B. Smetany je nad pramenem Eliška (dnes utěsněném) zajímavá kovová tepaná výzdoba. Budova Kongresového a kulturního centra byla postavena 1910 - 1912 podle plánů arch. Františka Jandy.

Počátkem 30. let je zakoupeno zahradnictví Čeňka Bašty a další soukromé pozemky, aby se park mohl rozšířit. K dosavadnímu parku přibylo 5 ha nové plochy, která je postupně přebudována v krásný park (arch. Josef Kumpán a B. Duchač - Vyskočil). Tato část parku byla dokončena v r. 1938 a spojila park od nádraží až k centru města.

Květinové hodiny měly svou premiéru v r. 1937. Každý rok je jejich květinová výzdoba jiná. V blízkosti hodin je v rákosí schovaný malý trpaslík, odbíjející čas na muchomůrku (vyrobeno firmou Josef Berounský ve Svratce v r. 1938). Vedle květinových hodin stojí lehce zahalena rákosem další soch Břetislava Bendy "Žena s osuškou". Z dílny poděbradských keramiků Exnerových pocházejí 3 keramická srdce. Pokud bychom nyní odbočili vlevo, dostaneme se ke známé vile Kouřimka.

Lázeňský hotel Libenský byl postaven jako soukromý hotel "U krále Jiřího (r. 1912 arch. J.Justich), který odkoupila nově vzniklá akciová společnost a přebudovala ho na "Vyšetřovací a léčebný ústav". Zásluhou prof. Václava Libenského se lázně specializovaly především na léčení chorob srdce a cév a oběhového ústrojí. další přestavby hotelu jsou z let 60. a 70. Před hotelem je umístěna socha Břetislava Bendy "Po koupeli". Naproti hotelu Bellevue-Tlapák (postaven v r. 1935) je další velice zajímavá a ceněná socha "Ztracený ráj" od Jakuba Obrovského. Byla na čas vrácena do Národní galerie, ale podařilo se ji opět získat zpět.

rájtrpošsummer
Ztracený ráj                            Trpaslík                                        Letní lázně

 

Naproti hotelu Bellevue došlo v r. 2005 k vyvrtání posledního pramene, nazvaného symbolicky "Jubilejní"

V r. 1938 byla postavena prosklená kolonáda profesora Libenského s unikátní sklobetonovou kopulí podle návrhů poděbradského rodáka arch. Vojtěcha Kerharta. Tzv. Nová kolonáda nyní Kolonáda prof. Libenského, byla zbudována nad pramenem minerální vody (dříve pramen Boček z Kunštátu). Pramen je dodnes aktivní a pokud je otevřen vstup do haly, můžete jej ochutnat. V současné době funguje v prostorách Libenského kolonády kavárna. Stavba navazuje na sloupovou promenádu. Nedaleko Kolonády stojí plastika sochaře Jana Hány "Na vlnách" a nedaleko ní další jeho socha "Tanečnice". Před Kolonádou byla instalována socha "Klečící dívka" od sochaře Otto Sukupa. Naproti Kolonádě prof. Libenského najdeme Dětskou léčebnu doc. Ladislava Filipa, která slouží stále svému účelu již od dob první republiky.

Část parku - od Libenského kolonády po budovu nádraží - doznala značné obnovy. S prací se započalo na podzim v r. 2002. Jednalo se o dlouhodobý a finančně náročný projekt. V r. 2004 byla otevřena jeho první část, tzv. neoklasicistní. Obnova parku byla plánována s ohledem na dřívější provedení s přínosem některých nových prvků. Původní bazén byl odstraněn a nahrazen novým s programovatelnými efekty vodotrysků a osvětlením.

libenskéholédapark
Kolonáda Libenského              Léda s labutí                                  Park
 

Proti bazénu, v blízkosti budovy nádraží, je fontána "Leda s labutí" od Břetislava Bendy. Sochař byl inspirován starořeckou milostnou bájí o ženě sparťanského krále Tyndarea, kterou svedl Zeus, proměněný v labuť. Z jejich vztahu se zrodila krásná Helena. Budova nádraží postavena v r. 1929-31 podle plánů arch. Vojtěcha Krcha je příkladem funkcionalistické architektury související s urbanistickou koncepcí nové lázeňské čtvrti. Na konci parku po levé straně byl v r. 1911 navrtán Trnkův pramen, jehož altán má moderní podobu. Ta mu byla dána při celkové rekonstrukci parku dle návrhu ing. arch. Tomáše Jiránka.