Navigace
Obsah
Poděbrady - historie lázeňství
Objevení minerálních vod město změnilo k nepoznání. Původní záměr majitele panství Arnošta Filipa Hohenlohe ze Schillingsfürstu bylo najít zdroj kvalitní pitné vody pro potřeby města Poděbrady. Pro tyto účely pozval do Poděbrad pruského statkáře barona Büllowa z Bothkampu, který měl zkušenosti s hledáním vody pomocí virgule. Ten roku 1905 nalezl na druhém nádvoří poděbradského zámku první pramen minerální vody v Poděbradech. V roce 1907 už byly vyvrtány tři veřejné prameny (Bülowův, Hohenlohe a Charicléa) a v roce 1908 byly založeny poděbradské lázně, které měly velký vliv na další rozvoj města.
Už 5. června 1908 vysvětil královéhradecký biskup Doubrava budovu Knížecích lázní, založených knížetem Hohenlohe. V červnu 1910 Knížecí lázně odkoupilo město a dalo navrtat další prameny, takže počátkem 20. let tu bylo 12 zřídel a v roce 1930 již 16. Nový ráz města určil zejména architekt a urbanista František Janda, který před válkou vytvořil koncepci rozvoje lázeňského středu v tehdejším secesním slohu. V roce 1919 lázně od města převzala nově vzniklá akciová společnost.
Za první republiky se Poděbrady změnily ve významné lázně, které se zásluhou pražského kardiologa profesora dr. Václava Libenského, specializovaly na léčbu nemocí srdce a oběhového ústrojí. František Janda v roce 1924 vypracoval urbanistický plán dalšího rozvoje Poděbrad, jejichž lázeňský střed se rozšířil až v železnici (dříve cca 1 km od centra) a založil lázeňský park. Ve městě vznikla řada veřejných budov a počet jeho obyvatel se od počátku století zdvojnásobil.
- Mohlo by Vás zajímat: minerální prameny
- Mohlo by Vás zajímat: oficiální stránky Lázně Poděbrady a.s.
